Svátek má: Miloš

Zprávy

Velikost textu:

Roček: Zoufalství kolem Afghánistánu se stává epochálním

Roček: Zoufalství kolem Afghánistánu se stává epochálním

U nás se píše o Afghánistánu jenom po výrobě mediálně přitažlivých mrtvol. Nebo když nastane nějaká mezinárodní akce, týkající se Afghánistánu.

Jeden z raketometů po útoku
23. listopadu 2020 - 09:01

Obojího se v listopadu 2020 dostává vrchovatě. Neboť mezinárodní dárci se scházejí v pondělí na ženevskou dárcovskou konferenci pro Afghánistán, uvádí publicista František Roček.

V sobotu 22. 11. v česko – moravskými mediálními hvozdy vanulo, že v Kábulu kvůli teroristickému bum bác zemřelo nejméně 8 lidí a přes 20 bylo zraněno. Při výčtu obětí v Afghánistánu se vždy vyplatí psát, že došlo „nejméně“ k X úmrtím. Neboť příliš často někteří ze zraněných v nemocnici zemřou. Již v neděli, mírně po poledni, se objevilo v afghánských internetových médiích, že zemřelo již celkem 10 osob a počet zraněných se vyšplhal na 51.

Příliš šikovný Islámský stát

V sobotu ráno byly vypáleny rakety z dodávkových aut. Malé nákladní plošiny stačily k umístění malých raketometů. Proto rakety dopadly z více postavení do několika čtvrtí rozlehlého hlavního měst Kábulu. V komentáři k této události zaznělo: „Hlavní a důležitou otázkou je, jak naložený vůz je schopen vjet (nepozorovaně) do Kábulu?“ nebo „Jak je možné propašovat náklaďák naložený raketomety, zatímco miliony dolarů byly vynaloženy na detektory výbušnin u bran Kábulu.“ (http://www.afghanistantimes.af/editorial-security-failure-indeed/)

Byl z toho velký mediální poprask. Důkaz slabosti vlády. Tolonews.com v jednom článku popsal osud dvou obětí:

Shaqayiq a Mashal, sestra a bratr, snídali se svou matkou, když na jejich dům přilétla raketa. Bratr a sestra byli zabiti a jejich matka byla při útoku zraněna. Rakety byly odpáleny z oblasti Tahye Maskan na severu Kábulu. Členové rodiny byli rozhořčeni, že vláda nedokázala zajistit bezpečnost lidí: „To to není základna nebo dům generála či zákonodárce, ale oni napadli dům nevinných a vzal jim životy," řekl Hayatullah, příbuzný obětí. Bratr se nedávno vrátil z Turecka a očekávalo se jeho zasnoubení. Jeho sestra Shaqayeq byla vdaná a chystala se brzy odletět do Kanady.

V opakování je síla

Aby toho nebylo málo v neděli 22.11. došlo v oblasti Kábulu k dalším 2 výbuchům nastražených min. Jeden výbuch zranil taxikáře. Ale očití svědci oficiální verzi popírají: Při výbuchu byli prý zraněni čtyři lidé.

Kábulská policie také potvrdila, že armádní vozidlo bylo cílem druhého výbuchu na letištní silnici v Kábulu v desátém okresu, ale naštěstí nedošlo k obětem na životech.

Taliban se od útoku distancoval. Nikdo nepochybuje, že jde o útoky Islámského státu. Tím chce destabilizovat situaci, neboť v opakování je síla: Opakovanými atentáty narušit mírové rozhovory mezi vládou a Talibanem, které sice neprobíhají, a přesto nějak probíhají.

Konkrétně: V pátek 20.11. se objevila v médiích informace (http://www.afghanistantimes.af/talks-in-doha-show-progress/), že „mírové delegace afghánské vlády a Talibanu údajně dosáhly konečné dohody o programu jednání…“

Čili obě strany dosáhly dohody o tom, o čem budou vůbec jednat. Aneb skutečné mírové rozhovory o ukončení občanské války ještě nezačaly.



Zoufalství jako samozřejmost

Zoufalství kolem Afghánistánu se stává epochálním. Na této planetě je místo, kde lidská bezvýchodnost dosahuje nebeských výšin - Afghánistán. Cokoliv se v Afghánistánu má uskutečnit, skončí jinak, než bylo zamýšleno.

Mezinárodní dárci se scházejí v pondělí na ženevskou dárcovskou konferenci pro Afghánistán.

Ať se dohodnou jakkoliv, stejně na další 4 roky financí bude málo, protože o moc se stále neodbytněji hlásí Taliban. Nikdo nevěří, že konference může Afghánistánu v něčem pomoci.  

Konference, které se zúčastní zástupci afghánských dárcovských zemí a organizací, má rozhodnout o pokračování mezinárodní pomoci Afghánistánu v příštích čtyřech letech. Ministr zahraničí Haneef Atmar a ministr financí Abdul Hadi Arghandiwal odletěli na konferenci v neděli 22.11. do Švýcarska.

Vše začne jalovými žvásty prostřednictvím videokonference prezidenta Ghaniho s šéfem OSN Guterresem. Neboť o tom, co se v Afghánistánu děje, a bude dít, rozhodují zbraně, ne kecy.

Bude se diskutovat „o afghánských výzvách, zejména v otázce trvalého míru, boje proti korupci a zahraničních darů“, jak řekl afghánský ministr zahraničí. Prý zástupci z 80 zemí se k tlachání přidají online. Někteří zoufalci, kteří si chtějí užít mediální slávy, se zúčastní konference osobně.

Přitom všichni dopředu vědí, že nikdo neví, jaká bude situace v Afghánistánu za půl roku, natož za rok. Pekka Haavisto, finský ministr zahraničí, již na toto téma řekl, že jeho země přinese do Afghánistánu zásadní změny v dárcovství s některými tvrdšími podmínkami pro Kábul, aby vyhověla helsinským obavám z korupce.

Vzhledem k tomu, že korupce je součástí afghánského vládního systému, jak oficiálně přiznávají Američané, prozápadní vládní strukturu čeká jenom zoufalá snaha udržet se u moci alespoň tam, kde moc ještě mají. Tedy asi na 50 % území zoufalého Afghánistánu.


P.S.
Když ministr zahraničí a ministr financí odlétali v neděli ráno na konferenci do Švýcarska, skupina únosců unesla syna obchodníka se zlatem a vedoucího sdružení zlatníků v severní provincii Kunduz. Zlobiví lidé syna bohatého zlatníka unesli před soukromou školou v  Kunduzu, v provinčním hlavním městem.

Není od věci k tomu dodat, že na okrajích města se dlouhodobě snaží vládní vojáci a Talibanci vzájemně povraždit.

A pro pořádek, nejedná se jenom o provincii Kunduz. Zajímavé věci se dějí i v provincii Logar, Balkh, Paktia a Faryab, kde byly vládní jednotky v posledních týdnech svědky útoků Tálibánu pomocí bezpilotních letounů.

Prostě, Afghánistán.

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)