Svátek má: Iva

Komentáře

Jan Campbell

analytik, publicista

NU! – znamená „ano“

Před mnoha lety řekl bývalý spolkový kancléř Helmut Schmidt (1918 - 2015): V tomto století je v sázce sebeovládání a zachování evropské civilizace.

Zcela určitě také věděl, že v padesátých letech byly mnohé automobily pravděpodobně postaveny možná i proto, aby se mladí lidé v nich naučili líbat a vyjadřovat cit a lásku.  Po té, co začal post-sexuální věk, milenci se považují za partnery v dočasné komunitě pohodlí, aby oheň vášně mohl být uhašen. Romantická, komplikovaná láska byla nahrazena modely konzumu, egoismu a pseudo-sdílení. Člověk se tak pomalu a jistě osvobozuje od zlomeného srdce a pocitu, co je on, rodina a domov.

Dnešní dvojdílný příspěvek věnuji několika aspektům vztahu mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo. Třídenní návštěva německého prezidenta Frank-Walter Steinmeiera s chotí Elke Büdenbenderovou v ČR, práce Styčné kanceláře Svobodného státu Sasko v Praze a pódiová diskuze v Großschönau dokumentují potřebu a možnosti kvalitního vztahu mezi nerovnými sousedy a současně členy EU a jejíich vztahu s Ruskou federací.

Prezident Frank-Walter Steinmeier přijel do Prahy 25. srpna

Před odjezdem do Prahy prezident Steinmeier označil svou oficiální návštěvu jako cestu do minulosti. To i proto, že vztahy Čechů a Němců nebyly vždy nejlepší. Nyní je prezident ale přesvědčen o tom, že sousedství a partnerství stojí na pevných základech, které neohrozí žádný politický vývoj.

Do Prahy německého prezidenta doprovázel mj. i spisovatel Jaroslav Rudiš (1972). Krátce připomínám, že v roce 2018 v Lipsku získal Cenu literárních domů za rozvoj česko-německého dialogu. Cenu společně udělují literární domy Německa, Rakouska a Švýcarska. Za knihu Winterbergs letzte Reise (česky Winterbergova poslední cesta) z roku 2019 byl nominován na cenu knižního veletrhu v Lipsku v kategorii beletrie.

Je to velký signál, který mluví pro železnici, pro Čechy a pro Němce. Je skvělé si uvědomit, že každé dvě hodiny tady tenhle vlak mezi Prahou a Berlínem jezdí. Takové skvělé spojení nemá každá evropská metropole, řekl ČTK po příjezdu pan spisovatel. Doufám, že ho slyšeli členové všech polistopadových vlád, které doposud nebyly schopny zabezpečit moderní výstavbu železničního spojení s SRN. Doufám, že slyšeli i další slova spisovatele z prezidentovy debaty s pendlery. Ti žijí ten běžný život česko-německých vztahů vlastně dennodenně. Byly to i pro mě strašně zajímavé příběhy, řekl. Osobně si dovoluji doplnit slova spisovatele doporučením návštěvy krušnohorského pohraničí, podívat se do historie privatizace v demokratické ČR a prostudovat si mj. osud Amati a Krajka v Kraslicích, plány na rozvoj lázeňského trojúhelníku s požehnáním UNESCO – Mariánské a Františkovy lázně a Karlovy Vary a podobné.

Nemohu se zabývat obsahem oficiálních jednání prezidenta Steinmeiera, připomínám pouze, že oficiálnímu setkání předcházela pieta v kryptě pravoslavného kostela v Resslově ulici. Prezident Steinmeier navštívil jako první hlava SRN tento Národní památník hrdinů heydrichiády. Pokud si dobře vzpomínám, řekl, že si Německo připomíná svou odpovědnost. Připomněl, že kromě atentátníků zemřela i řada dalších nevinných lidí a označil za povinnost, aby bylo současné dobré sousedství posíleno, a to hlavně pro budoucnost.

Odpovědnost za posílení sousedství pro budoucnost je především spojena s odpovědí na otázku - Co je domov? A uvědoměním si, že mírové soužití závisí od kvality vztahů mezi sousedy.

Večer ve Styčné kanceláři Svobodného státu Sasko v Praze 30. srpna

Předpokládám, že čtenář se zájmem o Německo – české vztahy si dohledá sám informaci o Styčné kanceláři Svobodného státu Sasko, její práci, včetně programu akce uvedené v titulku.

Protože není vždy lehké porozumět Sasům, večer zahájil věcný a humorem obohacený projev ředitele Styčné kanceláře Svobodného státu Sasko v ČR. Dr. David Michel oslovil přítomné ve svém rodném jazyce a perfektní češtině. Následný projev empatické saské státní ministryně pro kulturu a turismus paní Barbary Klepschové (1965) a kulturní část programu byly věnovány podpoře hlavní a aktuální myšlenky večera: Co je domov? Komponované záznamy hudby přírody Saska a saského příhraničí s ČR, jakým je oblast dříve zvaná Česko-saské Švýcarsko, doplněné zpívanými a přednesenými texty byly integrovány do přesvědčivě působícího filmového produktu, který bude mít celkem 10 dílů, 10 epizod a album 10 nových hudebních skladeb s názvem Symfonie kultur. Obsah filmu tvoří mimo jiné pohled do přírody, života mnoha etnicit žijících po staletí v Sasku a zvláštnosti Saska.

Ukázky výsledku práce dvou let, který představuje část moderního a srozumitelného produktu, prezentoval mladý umělec z Drážďan, hudebník a skladatel Felix Räuber. V rámci akce uvedl první ukázky ze dvou epizod, poskytl exkluzivní pohled na příběh, jak vznikl a pro doplnění zahrál i několik svých skladeb.

Epizoda Urheimat začíná akusticko-kulturní expedici Saskem k původu domova - naší přirozenosti, pokračuje setkáním s protagonisty, kteří vidí svou práci a tradici jako silně spojenou s prožíváním přírody. Odpovědi, například na otázku Jak zní les?, umělec hledal na cestě po Saském Švýcarsku, Žitavských horách, Hornolužickém vřesovišti a krajině rybníků.

V epizodě Serbscy Astronawca se ponořil do světa a zvyklostí lužickosrbské menšiny. Proto představil nejdůležitější festival roku - Velikonoce  na koni. Epizodu natáčel během Velikonoc v Ralbitz-Rosenthal, Schleife, Wittichenau, Radibori a v Lipsku. Bylo proto logické, že o Lužickém semináři krátce promluvil pan Ondřej Šrámek ze Společnosti přátel Lužice.

Nadčasová myšlenka projektu dovolila vytvořit dnes již dvacetičlenný kolektiv, obdržet státní podporu a nemám pochyb, že i reálnou naději na mezinárodní uznání již proto, že decentně formuluje aktuální otázky, včetně té, která je obsažena v hymně ČR: Kde domov můj. Projekt nabízí celou řadu částečných odpovědí, které i jednotlivě přesvědčivě vysvětlují význam sousedství a nutnost jeho posílení pomocí sdílení a tolerování různých hodnot, přejeme-li si budoucnost v přátelství, spolupráci a bez válek. Jinými slovy: Vztah se sousedem je mnohem důležitější než vztah s dalekým příbuzným nebo pseudo-spojencem, především asymetrickým.

Proto si dovoluji poznamenat, že na uvedené akci, které se účastnilo cca 70 osobností, jsem neviděl veřejně známé české, představující například MZV ČR, Obchodní komoru, Czech Tourism či Hrad. Jestliže uvedené instituce někdo na akci zastupoval, omlouvám se. To již proto, že nobody is perfect a jako host v ČR a osoba s kritickým myšlením, vybroušeným v nemalé roli v privatizaci druhé největší německé ocelárny v saském městě Riesa, v rekvalifikačním programu BfA (Norimberk) a investičním Berliner Treuhand, mám omezenou možnost seznamovat se především s novými oficiálními tvářemi ČR.

To však nebrání mé snaze sbližovat a spojovat lidi různých názorů. Ano nebo ne? Někdy je těžké porozumět Sasům a jejich Nu!. Přestože Nu! - znamená jasně Ano. Udělejme to takhle! Proč Sasové často říkají Nu, se čtenář se zájmem může dovědět na - www.so-geht-sächsich.de.

Kdo má méně času nebo dává přednost češtině, může si přečíst projev paní Katji Meierové (1979), v mládí basistka v punkové kapele Harlekins, dnes Saská státní ministryně spravedlnosti a pro demokracii, Evropu a rovnost. Projev, ze kterého cituji, připravila pro plánovanou Letní slavnost Styčné kanceláře Svobodného státu Sasko: Česká republika a Sasko prošly těžkými měsíci pandemické izolace. O to více mě těší, že Vás i přesto můžeme přivítat na letošní letní slavnosti v naší saské Styčné kanceláři v Praze. Značná omezení pohraničního styku na obou stranách nám ukázala, jak moc jsme závislí na soudržnosti našich zemí, abychom se vyhnuli nepřijatelné zátěži, zejména pro pendlery a přeshraniční pracovníky. Jako předsedkyně Konference ministrů a ministryň pro Evropu německých spolkových zemí se proto budu zvlášť snažit prohlubovat vztahy mezi Německem a Českou republikou. A tak pro mě má naše letní slavnost motto: více soudržnosti, více odvážné Evropy! Styčná kancelář v Praze by ráda propojila Českou republiku a Sasko, propojila lidi a myšlenky, a tak přispěla k dalšímu prohloubení našich dobrých sousedských vztahů s vámi ve sjednocené a svobodné Evropě. Mluvme o tom v radostné atmosféře na naší letní slavnosti, na které se představí nejvýchodnější vinařská oblast Německa s městem Radebeul a obcí Moritzburg. Velmi se těším na Vaši návštěvu! Zájemci o více informací o akci se mohou spojit telefonicky nebo písemně s paní Michaelou Krcmárovou: ed.neshcas.zc@avoramcrK.aleahciM .

Občerstvení po ukončení večerního programu bylo v Lužickém semináři. V jeho zahradě se bude konat i Letní slavnost. V den práce nad příspěvkem (4. září) se konala valná hromada Společnosti přátel Lužice (zc.ecizul@ecizul ) Po jejím ukončení se uskutečnil křest knihy autorů Zuzany Bláhové Sklenářové a Vojtěcha Kesslera „...a proti těmto slovanským bratřím teď musím bojovat... Lužičtí Srbové v prusko-rakouské válce 1866.  V sále Semináře je také ke zhlédnutí výstava Magdaleny Jančurové, autorky ilustrací, které byly použity v loni vydané sbírce Ruměnec broskví autora Jurije Łušćanského. Paní Jančurová je mimo jiné autorkou nepřehlédnutelných (autorských) šperků.


Tanec s medvědem v Großschönau 31. srpna

Spolek Patrons of the Arts and Sciences e.V., který založil Dirk Besserer, fotograf a bývalý reportér a vydavatel v Moskvě, známý z dob mého působení jako vedoucí koordinační kanceláře EU programu TACIS a dnes přítel, organizoval pódiovou diskuzi nazvanou Tanec s medvědem s podtitulkem – Jak dále v Rusku a s Ruskem?

I v tomto případě se omezím na informaci o motu diskuze a hlavních referentech. Moto diskuze představuji citátem z projevu prezidenta Richarda von Weizsäckera (1920 – 2015). Projev přednesl při příležitosti připomínky úmrtí Friedricha II Velikého (1712 – 1786) 16. srpna 1986 v Berlíně. Celý referát je k dispozici mj. v knižní formě pod názvem - Friedrich der Große : d. Berliner Rede d. Bundespräsidenten zum 200. Todestag d. Preußenkönigs.  Autor: Richard von Weizsäcker, German, Berlin: Argon Verlag, 1986. Doporučuji studium alespoň citátu, který uvádím v originálu a vlastním neautorizovaném překladu, všem politikům, kteří si sednou za několik týdnů a měsíců do křesel moci zahraniční politiky EU, včetně České republiky.

Překlad: Pro pruského krále byl vztah s Ruskem ... zcela v popředí. Během jeho života mělo Rusko svou novou roli velmoci v evropských záležitostech. Mít dobré vztahy s tímto obrovským sousedem, jehož vliv neustále narůstal, právě kvůli jeho nebezpečnosti, se staly pro Friedricha stále důležitějšími, čím déle vládl. Vždy chtěl být přítelem Rusů, ale nikdy ne jejich otrokem. Byl prvním, kdo uznal tento základní imperativ německé politiky. Někteří nástupci udělali totéž. A ti, kteří toto porozumění ignorovali, uškodili pouze vlastní zemi. Jiným slovy: ignorováním a poučováním Ruské federace budou EU a čeští politici škodit pouze EU a vlastní zemi.

Témata pódiové diskuze byly rozdílné. Jako příklad uvádím: 1) Nordstream 2 a otázku: Do jaké míry je SRN suverénní při budování vztahu s RF? 2) Proč byly rozmístěny tři Eurofighter na rumunském vojenském letišti Constanta a jak může za těchto okolností, připomínajících dědictví křížových tažení, dojít k návratu mírové koexistence s Ruskem? 3) Rusko mezi Evropou a Asií a otázka: Jaké výhody má nebo může mít současný vztah EU s RF pro ČLR? 4) Jaké následky bude mít odchod kancléřky Merkel z politické scény na Německo-ruské vztahy, když Východní výbor německého hospodářství (Ostauschuss der deutschen Wirtschaft) požaduje od budoucí spolkové vlády zlepšení vztahu s RF? 5) Postoj RF po odchodu USA a NATO v Afganistánu.  6) Scénáře vývoje v Bělorusku a Ukrajině s otázkou: Může podpora SRN pomoci mírovému řešení? 7) Odpovědnost SRN v kontextu mírového uspořádání Evropy a jaké povinnosti a možnosti se nabízejí zahraniční politice SRN po volbách?

Částečně odlišné názory referentů na témata, současnou situaci v RF, její další vývoj a jeho následky na vztah EU a SRN s Ruskou federací jsou podmíněny zkušenostmi, které byly získány v různých institucích, časových obdobích a samozřejmě i věkem.

Pár hlavních referentů tvořil mezinárodně uznávaný politický a hospodářský poradce, nositel Záslužného řádu Spolkové republiky Německo a v neposlední řadě i autor několika knih, včetně biografie Michaila Gorbačeva (1985) a Vladimíra Putina (2000) Alexander Rahr (1959) a profesor Eberhard Schneider (1941), absolvent fakulty politických věd, filozofie a teologie v Berlíně a Mnichově. Eberhard Schneider je bývalý referent Mezinárodního institutu pro politiku a hospodářství (Internationaler Institut für Politik und Wirtschaft, Haus Rissen, Hamburg) a v neposlední řadě člen poradní rady Centra EU – RF v Bruselu, poradce SWP, nadace podřízené Úřadu spolkového kancléře a viceprezident Mezinárodní unie ekonomů St. Petersburg. Profesor Schneider, se kterým mě pojí některé vzpomínky na dobu mého působení v EK (vedoucí koordinační kanceláře programu TACIS) je autorem 11 knih, 110 vědeckých příspěvků, zveřejněných v časopisech SRN, Velké Británie a Ruské federace. Program moderoval profesor Wolfgang Uhr, známá osobnost Technické univerzity v Drážďanech.

Závěr

Předpokládám, že uvedená témata v příspěvku a další vyplývající z historie Německo-českých vztahů mohou být i v současné politické a mediální situaci v ČR a s ohledem na blížící se předsednictví ČR v Radě EU, kterého se ČR ujme 1. července 2022 akceptována a diskutována.  Proto v druhé části příspěvku představím osobní návrhy na reálné řešení jednoho z problémů Krušnohorského pohraničí ve spolupráci se Saskem a organizaci pódiové diskuze s českými a německými referenty, kteří mi v Großschönau přislíbili účast. Návrhy jsem ochoten a schopen nemateriálně podporovat, aby privátní aktivity (ideálně s vládní materiální podporou) přesvědčivě dokázaly, že posílení sousedství ČR a Svobodného státu Sasko, potažmo i SRN není pouze hrou se slovy, slovním spojením a předmětem projevů politiků, ale příležitostí pro občany dokázat schopnost vzájemně výhodně konat a žít v přátelství se současným využitím vzácných událostí, které představují změna kancléře v Německu, ekonomicky úspěšný soused Sasko a politicky anestetizována Česká republika. Souhlasu netřeba.


Jan Campbell