Svátek má: Tomáš

Komentáře

Jan Campbell

analytik, publicista

Letem světem (3)

Dnešní Letem světem (3) přináší pohled na dění ve Švýcarsku, které má určitou vazbu i na dění v EU a české kotlině, kde se zřejmě formují skupiny s ambicemi dostat se k vládní moci, ve skutečnosti ke korytu,...

.....které bude již po Vánocích 2020 a svátku Tří králů (6.1) hluboké, poloprázdné a s nedostatkem vody potřebné k životu.

Mýtus V 4 – EU – covid-19

V 4 dostává v posledních týdnech na frak a dokazuje, že ani sofistikované mýty nemají dlouhý život a vypařují se. Ze školy života víme, že k vypařování dochází za jakékoli teploty kapaliny, a že rychlost vypařování závisí na teplotě (kapaliny a okolí), velikosti povrchu (čím větší povrch, tím rychlejší vypařování), na vlastnostech kapaliny (tj. přitažlivých silách mezi částicemi kapaliny), na pohybu plynu nad kapalinou a na tlaku par plynu nad kapalinou. Přeloženo do řeči o penězích z EK, polsko-maďarském vetu unijního rozpočtu, nevylučitelném provizorním rozpočtu v EU, ale i v ČR lze tvrdit, že i v případě kompromisů, bez kterých demokracie nemůže přežít ani den, jejich následky pocítí zcela určitě obyvatelé české kotliny, případně i celá unie. Covid-19 a bojovníci s ním se budou moci radovat, ostatní plakat, nebo stěžovat si. To ale nepomáhá.

EU rozpočet na léta 2021 až 2027 ve výši 1,1 bilion eur, fond obnovy hospodářství po zatím nezkrocené pandemii ve výši 750 miliard eur (který má financovat společná půjčka zatím bez zveřejněných podmínek) a jeho rozdělení za podmínky spojení peněz a právního státu představují další kamen na stavbě cesty k rozpadu EU. To i proto, že v EK byrokracii a oslabených vládách členských států EU nelze vyloučit zneužití krátkodobých politických motivů, vydírání a podvod. Unijní summit plánovaný na 10. a 11. prosince by měl být pauzou v zvětšujícím se stresu ministrů členských států EU a aktivitě EK. Ta totiž nejpozději 7. prosince musí podle EU smluv začít připravovat rozpočtové provizorium pro rok 2021. K ruce má zkušenost na papíru z roku 1988, ale ne živé profesionály. Pokud se lídři nedohodnou na summitu EU, bude muset od ledna 2021 EK každý měsíc hospodařit s 1/12 rozpočtu pro tento rok.


Einsiedeln, Chur a Vatikán

Einsiedeln, obec v kantonu Schwyz, nacházející se na západním břehu jezera Sihlsee je známým lyžařským střediskem a nejznámějším poutní místem ve Švýcarsku díky klášteru benediktinů založeném v roce 935. Turisté se od roku 1924 často zajímají o představení Welttheater (El gran teatro del mundo, česky Velké divadlo světa) španělského dramaturga Pedro Calderón de la Barca (1600 – 1681). Hraje se venku před kulisou kláštera. Mirákl byl poprvé zveřejněn v roce 1655. Jako divadelní žánr v českém prostředí se objevuje až v barokním divadle jezuitském a lidovém, postupně ho nahradila mysteria, morality a pašije. Tématem Velkého divadla světa je lidský život. Na konci představení musí všichni účinkující odevzdat vše, co dostali pro svoji roli v životě. Zmiňuji se o klášteře Einsiedeln ze tří důvodů: 1) Moderní knihovna podle návrhu architekta Mario Botty. 2) V dávném mládí jsem si v klášteře zlepšoval v rámci několika denních mnoho hodinových cvičení zazen (cvičení pozice vsedě) správné držení těla, správné dýchání, intuici a regeneroval. Připomínám čínský původ zenu, protože na rozdíl od více racionálně založené Indie, byl v Číně vždy kladen velký důraz na intuici. Ta nejenom mne, ale některým z těch, kteří se na mně v nouzi obrátili o pomoc, zachránila život. 3) V roce 1984 (12 – 17. června) navštívil papež Jan Pavel II. po druhé Švýcarsko (Lugano, Sion) a ve spojení s 1 000. výročí i opatství Einsiedeln. To hraje důležitou roli v očekávaném střetu mezi progresivními a konservativními katolíky a politickými elitami nejenom Švýcarska, ale i některých států EU.

Chur, nejstarší město Švýcarska se rozkládá v údolí řeky Rýn v místech, kde se řeka po blízkém soutoku Předního a Zadního Rýna stáčí na sever a plyne dále do Bodamského jezera. V roce 15 př. n. l. se zde usadili Římané. Ti vybudovali z osady významné obchodní středisko na cestě spojující Bodamské jezero s Římem a malé biskupské město, které díky svému strategickému umístění působilo jako kulturní a hospodářské centrum Grisons. Hlavním městem kantonu Graubünden se Chur stal v roce 1803. Římskokatolická diecéze churská je bezprostředně podřízená Svatému stolci, zahrnuje kantony Graubünden, Schwyz, Uri, Glarus, Obwalden, Nidwalden, Curych a představuje konservativní stranu římskokatolické církve. Tu reprezentuje mimo jiné a nejenom emeritní biskup (od 20. května 2019) Vitus Huonder (1942), ale i 53 letý Generální vikář Martin Grichting (1967).

Martin Grichtig v roce návštěvy papeže Jana Pavla II v Einsiedeln (1984) jako 17 letý student se omluvil z výuky, aby se mohl účastnit návštěvy papeže. Proto mu dali spolužáci přezdívku papež. Dnes kvalitně vzdělaný (Fulda, Mnichov a Řím), rétoricky zkušený a habilitovaný (Univerzita Santa Croce) generální vikář s vysokou úrovní ironie a humoru je považován za pramen střetu mezi konzervativní churskou diecézí, progresivními silami v Curychu a Svatou Stolicí a jako autor nevyřešeného a plánovaného obsazení funkce biskupa v diecézi.



Ideový aspekt

23. listopadu 2020 mělo dojít k volbě biskupa. Tři papežem Františkem navržení kandidáti byli odmítnuti těsnou většinou 22 členného volebního výboru. Přestože nejsem dostatečně informován o skutečných příčinách odmítnutí, dovoluji si použít životní zkušenosti a určité znalosti pro vysvětlení významu střetu s papežem, včetně jeho symboliky nejenom pro římskokatolickou církev, ale i EU a českou kotlinu.

Generální vikář se dostal během studia do styku s Opus Dei. Česky Boží dílo, plným názvem Prelatura Svatého kříže, byl založen 2. října 1928 v Madridu španělským katolickým knězem Svatým Josemaría Escrivá (1902 – 1975). Přímá práce Opus Dei v ČR začala v roce 1991. Dnes se konají pravidelné aktivity Opus Dei, pokud se nemýlím v Praze, Brně, Olomouci, Rakovníku, Třebíči a Kroměříži.  Pokud vím, Generální vikář Martin Grichting se nestal členem Opus Dei. Vím ale, že v disertaci se věnoval fundamentální kritice švýcarského modelu státní církve a tím i střetu v církvi. Studoval na Univerzitě Opus Dei Santa Croce v Římě. Hlavní tézí jeho akademické a praktické práce se mi jeví možnost využití principu trojského koně usídlit ducha doby (Zeitgeist) v církvi, tím i ve společnosti. Výsledkem takového usídlení ve společnosti je to, co již dnes můžeme pozorovat nejenom v církvi (oddávající lesby a homosexuály), ale i ve společnosti bojující s covid-19: ovečky (lid, věřící nebo dav s deficitem rozumu) zotročí pastýře (vládu, politiky a rozum).

Vedlejší tézí se mi jeví skutečnost, že církevní systém a tím i život věřících nelze již z hlediska funkce přirovnávat politickému systému a životu členů strany. Jeví se mi proto logickým problém progresivní části církve a politických elit. Jestliže je ve Švýcarsku cca 3,5 milionu věřících katolíků, na planetě cca 1,3 miliardy a vypočtu-li si poměr mezi konservativní a progresivní částí věřících z veřejně dostupných pramenů a zohledním reakce na konání elit, tak progresivní část jasně prohrává nejenom ve Švýcarsku, ale i ve světě. Zde se nabízí politikům srovnání hodnot obyčejných věřících a nevěřících občanů – voličů.

Materiální a jiné aspekty

Materiální aspekt je nutno posuzovat v kontextu (švýcarského) daňového systému. Kanton má kontrolu nad církevní daní. V SRN dokonce stát odebírá přímo z platu církevní daň a spravuje ji. To je pro konservativní část věřících sporný bod mimo jiné i z politických důvodů v době chování politiků bez ohledu na morálku a etiku. Nebudu se podrobněji rozepisovat o této problematice, která s pravděpodobností hraničící s jistotou hrála také roli během přípravy a hlasování 23. listopadu. Jiný, neméně důležitý aspekt představuje věk, znalost lokality, zvyků a místních obyvatel.

Jestliže papežův kandidát, delegát Apoštolské administratury a představitel kompromisů Dr., Dr. (med a jura) Joseph Maria Bonnemain (1948) byl oficiálně odmítnut kvůli vysokému věku, tak dva ostatní kandidáti, Vigeli Monn (1965, Opat v klášteře Disentis) a Mauro Giuseppe Lepori (1959, deset let generální opat Cisterciáckého řádu založeného 1018) byli odmítnuti z praktických a symbolických důvodů: neznalosti lokality, zvyků a jim svěřených oveček, tj. věřících občanů a u generálního opata k tomu i z neznalosti systému.

Pro doplnění informace a v závěru příspěvku připomínám: 1) Na přelomu 20. a 21. století řád spravoval (autorem neověřených) 127 klášterů s asi 1300 mnichy a 1100 mniškami, z toho v ČR dva mužské kláštery (vyšebrodský a mnichy neobsazený osecký) a jeden ženský (Porta cœli). 2) Švýcarské diecéze netvoří církevní provincii s metropolitní arcidiecézí, ale jsou všechny bezprostředně podřízeny Svatému stolci. 3) Rozpor mezi světovým učením, centralizovaným a regionálním rozhodováním a samostatností (suverenitou). 4) Neřešitelný rozpor mezi demokratickým spolurozhodováním, centralizací a sekularizací ve společnosti.

Pro politiky a politiku v české kotlině z uvedeného Letu světem (3) vyplývá, že je možné a s ohledem na představitelný vývoj v EU a ve světě nutné modifikovat Roma a Brusel locuta, causa finita (Řím a Brusel promluvil, věc je uzavřena). Praha promluvila, věc je uzavřena, by mělo být slyšet, objeví-li se v české kotlině hrdina typu švýcarského generálního vikáře. Jinak se může také stát, že občany jednou zamrzí, že mlčeli a na změnu bude pak pozdě. Souhlasu netřeba.

Jan Campbell